Čínští a ruští představitelé obrany si během setkání v Pekingu vzájemně slíbili posílení spolupráce obou zemí v oblasti obrany. (casopisargument.cz)
Obě země se podle čínského ministerstva obrany scházejí, aby „prohloubily a rozšířily vojenské vztahy, chránily svou národní suverenitu, bezpečnostní a rozvojové zájmy a společně chránily mezinárodní a regionální mír a stabilitu.“ Země mají „společné názory, společné hodnocení situace a společné chápání toho, co musíme společně udělat,“ vyjádřil za ruskou stranu šéf obrany Andrej Belousov s tím, že zároveň ocenil vztah mezi oběma zeměmi a uvedl, že „přátelské vztahy mezi Ruskem a Čínou si udržují vysokou dynamiku rozvoje, rozšiřují se ve všech směrech a jsou na bezprecedentní úrovni“. Cesta ruského šéfa obrany do Pekingu pak byla organizována před očekávanou návštěvou čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Kazani v Rusku příští týden na summitu BRICS, ekonomického uskupení, které Moskva a Peking považují za svou odpověď na Skupinu sedmi (G7) podporovanou USA.
Rusko a Čína také v posledních měsících zintenzivňují společná vojenská cvičení. „Rusko-čínská vojenská spolupráce je důležitým prvkem zvyšování obranyschopnosti, udržení globální a regionální stability,” uvádí ruská strana. Pondělní příjezd Belousovova do Pekingu přišel v době, kdy čínská armáda během rozsáhlých vojenských cvičení obletěla Tchaj-wan rekordním počtem stíhaček a dalších bojových letadel. Čína uvedla, že cvičení byla zamýšlena jako „přísné varování“ před tím, co označila za síly pro nezávislost na Tchaj-wanu. Rusko a Čína navíc vloni dosáhly rekordní úrovně obchodu a Čína se ukázala jako klíčová ekonomická záchranná linka pro Rusko omezované mezinárodními sankcemi souvisejícími s válkou. V posledních týdnech také čínské a ruské pobřežní stráže provedly to, co Peking popsal jako svou „první společnou hlídku v Severním ledovém oceánu”, zatímco jejich námořnictvo samostatně nacvičovalo protiponorkový boj v severozápadním Tichém oceánu. Hlídka provedla v létě řadu společných cvičení, včetně poblíž Aljašky – kde americké a kanadské síly poprvé společně zachytily ruské a čínské bombardéry – a v Jihočínském moři, životně důležité vodní cestě, kterou si téměř celou nárokuje Peking a v níž geopolitické napětí rychle stoupá.