Země musí dosáhnout vysoké technologické nezávislosti při výrobě velkokapacitního LNG a výstavbě vlastní flotily tankerů a zároveň se spolehnout na malokapacitní LNG. (casopisargument.cz)
Podle analytiků společnosti Kept Rusko může zaujmout cílových 20-25 % světového trhu s LNG (zkapalněný zemní plyn), ale až v další vlně svého růstu, tj. po roce 2035. K dosažení takového cíle existují dvě strategie – „námořní“ (offshore) a „kontinentální“. Analýza přitom bere v potaz, že Rusko v současnosti čelí rozsáhlým západním sankcím.
Odborníci vysvětlují, že ruské hlavní společnosti pravděpodobně nebudou schopny vstoupit do současného růstového cyklu trhu před rokem 2030, ale již se objevují náznaky „nové vlny“, která souvisí ani ne tak se spotřebou v Asii, jako s dynamickým rozvojem ekonomik Afriky a Eurasie.
V Rusku jsou nyní v provozu dva velkokapacitní závody na LNG (Sachalin-2 a Jamal LNG), třetí (Arctic LNG-2) je částečně připraven a zahájeno bylo také několik středně kapacitních zařízení (Kryogas-Vysocku a Portovaja LNG). Jejich celková instalovaná kapacita činí 51 miliard metrů krychlových a v roce 2024 bude využita přibližně z 90 %, upozorňuje list RBK dále. Analytici však tvrdí, výrobní kapacita konkurenčních dodavatelů – především v USA a na Blízkém východě – vzroste do roku 2030 nejméně o 20 %. Z rostoucí výrobní kapacity budou těžit nejlevnější dodavatelé s vlastním nebo bezpečně pronajatým vozovým parkem a ti, kteří jsou schopni zajistit největší flexibilitu smluvních podmínek. „Stávající ruské velkokapacitní projekty LNG bohužel tyto vlastnosti vykazují je částečně,“ uzavírá nová zpráva Kept.
Zpráva zdůrazňuje, že Rusko musí dosáhnout především vysoké technologické nezávislosti při výrobě velkokapacitního LNG a výstavbě vlastní flotily tankerů. Pokud uspěje, bude po roce 2035 schopné využít svůj potenciál na rychle rostoucích trzích globálního Jihu. „V kontextu globální zelené agendy by právě zemní plyn ve formě LNG mohl být hlavním palivem pro hospodářský růst v horizontu do roku 2050,“ domnívá se dále zpráva Kept.
Lídrem v oblasti stavby tankerů je Jižní Korea, která postavila dvě třetiny všech provozovaných plynojemů a speciálních plavidel na světě, ale významným hráčem se stává také Čína. V Rusku je jedinou loděnicí s potřebnými kompetencemi SSC Zvezda, která koncem roku 2020 začala řezat ocel pro hlavní tanker flotily Arc7, Arctic LNG-2, ale zatím nedodala žádný z objednaných 15 plynojemů. Analytici upozorňují, že stavba a spuštění jednoho tankeru na LNG trvá v průměru 48 měsíců.
Rusko by se mohlo spolehnout na kontinentální strategii a stát se hybnou silou rozvoje malokapacitního LNG (mtLNG) v Eurasii, protože v této oblasti má potřebné zkušenosti a kompetence. Analytici navrhují rozvíjet koncepci projektů mtLNG na klíč pro euroasijské země, protože jsou méně kapitálově náročné než výstavba transkontinentálních plynovodů, mohou být nasazeny rychle, nesou menší rizika a umožňují flexibilní přizpůsobení dodávek. „Kontinentální“ strategie by tak doplnila ‚námořní‘ strategii. Cílem je vytvořit nový trh v prostoru, který nemá přístup k moři, a tedy ani ke globálnímu obchodu s LNG.
Stejně jako země globálního Jihu mají euroasijské státy velký potenciál hospodářského růst a industrializace. Úspěch této strategie by Rusku umožnil po roce 2035 produkovat a vyvážet nejméně 20 miliard metrů krychlových mtCNG, odhaduje zpráva Kept.