Česko-slovenské vztahy jsou nyní na nejhorší možné úrovni. A to kvůli aroganci Fialovy vlády, která tu slovenskou moralizuje, uvádí politolog a bývalý špičkový diplomat Petr Drulák. A připomíná, jakou nízkou podporu v české společnosti Fiala má, narozdíl od Ficovy popularity na Slovensku. Nicméně že česko-slovenské vztahy dobře fungují i přes postoj české vlády, o tom svědčí i Česko-slovenské setkání, které se o víkendu uskuteční. (parlamentnilisty.cz)
Jaké je vaše obecné zhodnocení současného stavu česko-slovenských vztahů? Vždy se říkalo, že jsme si se Slováky nejbližší, že naše vztahy nejsou nejlepší možné. To teď podle Vás nejspíš neplatí. Nebo ano?
Určitě neplatí. Česko-slovenské vztahy jsou teď naopak nejhorší možné. Ani v době krátce po rozdělení Československa, kdy mezi Klausovou a Mečiarovou vládou nebyly zvlášť vřelé vztahy, to nebylo takové. Lídři se to tenkrát pokoušeli rozumně kočírovat a řídit. Zatímco dnes z české strany, zejména v posledním půl roce, přicházely destruktivní kroky, které byly vyvolány až nepřípustnou ideologizací česko-slovenských vztahů. V podstatě to bylo dáno tak, že my sledujeme tu správnou západní ideologii a Slováci nejsou dostatečně důslední, proto jim budeme dávat najevo, že s nimi nemůžeme mít tak dobré vztahy.
Působí to tak, jako bychom Slováky odměňovali dobrými vztahy a říkali jim, že si nyní naši odměnu dobrých vztahů nezaslouží. To je neuvěřitelně arogantní a také naprosto směšné. Chovat se tímto způsobem v mezinárodních vztazích je velmi nebezpečné. Že se tak chovají velmoci vůči menším státům je docela běžné a stává se to docela často, ale pokud se tak mezi sebou chovají dva sobě rovné státy, které k sobě mají tak blízko, je to naprosté nepochopení toho, co znamená zahraniční politika a přátelský vztah s blízkým sousedem.
Mnozí představitelé Fialovy pětikoalice se to snaží vysvětlovat tak, že je tento přístup v pořádku, protože se morálně rozcházíme se slovenskou vládou a vůbec to neznamená, že bychom neměli rádi Slováky jako takové a jen omezujeme kontakty s jejich vládou.
Ficova vláda má nepochybně mnohonásobně vyšší podporu ve slovenské společnosti než má Fialova vláda podporu v české společnosti. To je důležité. Je to jak jste říkal, snaží se vpašovat do zahraniční politiky morální soudy. Kde berou tu aroganci, aby moralizovali nad státem, který se co nejzodpovědněji snaží ochránit svoje občany, svoji ekonomiku a bezpečnost. Fialova vláda to programově nedělá. Fialova vláda programově české zájmy prodává a přebírá rétoriku západu. Ani bych neřekl zájmy západu, ale pouze rétoriku západu a pomýleně to prohlašuje za jakési západní směřování.
Naproti tomu se Ficova vláda velmi opatrně snaží manévrovat tak, aby si dokázala jednak udržet přístup do různých bruselských salónů a současně něco pro Slováky i zajistila. Morálně se nad tím pohoršovat je směšné a destruktivní. Uvědomme si, že vláda Roberta Fica není nijak radikální. Nedělají na mezinárodní scéně žádné revoluční kroky. Nezrušili diplomatické vztahy s Ukrajinou, oni se naopak s ukrajinskou vládou pravidelně setkávají. Když jim dnes Ukrajinci vrazili dýku do zad tím, že zastavili dodávky ropy ruského Lukoilu, čímž ohrozili slovenské hospodářství, slovenská odpověď na to byla velmi umírněná. Neviděl jsem nějaké razantní protisankce vůči Ukrajině. Slovenská vláda velmi opatrně manévruje na mezinárodní scéně právě proto, aby si nikoho neznepřátelila a podstatná odlišnost je v tom, že českou vládu věci jako stav českého hospodářství a potřeby českých občanů a firem nezajímají. Ficovo manévrování kontrastuje s českou ideologičností a opakováním frází, které západní politici říkají, aniž by jim věřili, ale naši představitelé si je berou k srdci.
Lze vidět praktické či konkrétní důsledky poškozených česko-slovenských vztahů?
Věřím, že dlouhodobě vzájemné vztahy se Slovenskem poškozené nebudou. Tato současná parta bude ve vedení státu ještě něco přes rok škodit a půjdou od válu. Naštěstí nepůjde o dlouhodobé poškození, což je dost důležité a nová garnitura v Praze se bude ke společným vztahům chovat zodpovědněji a nepromítne se do nižších úrovní. Nicméně i v krátkodobé rovině, ve které se dnes pohybujeme, se narušila běžná výměna informací, která do té doby mezi českými a slovenskými politiky fungovala. Radili se například o tom, jak přistupovat k některým mezinárodněpolitickým otázkám, k Bruselu apod. Panovala základní důvěra, na jejímž základě si politici i vysocí úředníci vyměňovali informace a koordinovali různé postupy. Toto je nyní docela narušeno.
Běžného občana se to zatím naštěstí nijak nedotýká a vzhledem ke sněmovním volbám příští rok a změně vlády se to snad ani dotýkat nebude. Pokud by to ale dopadlo jinak a současná linie pokračovala, mohlo by se to začít promítat i do určité národní nevraživosti. Zatím v této fázi nejsme.
O víkendu organizujete Česko-slovenské setkání či konferenci. Co je jejím cílem či úkolem? Chcete demonstrovat, že na nižších úrovních vzájemné vztahy stále skvěle fungují?
Určitě ano. Náš spolek Svatopluk si od počátku zakládá na dobrých vztazích se slovenskými partnery a proto jsme přijali tuhle iniciativu. Když vidíme, co dělá naše politická reprezentace, chceme vytvořit alternativní kanál komunikace mezi slovenskými a českými představiteli, kterého se budou účastnit jak lidé z politické, intelektuální i podnikatelské sféry. Kontext je dán škodami, které nadělala Fialova vláda. Vnímáme to však jako dlouhodobější projekt trvalého dialogu mezi českými a slovenskými silami, které jsou vlastenecky orientovány a záleží jim na prosperitě a bezpečnosti jejich národů.
Chceme ukázat, že se v podstatných otázkách buď shodneme úplně, anebo dokážeme najít výrazné společné překryvy. Za normálních okolností by to měla dělat vláda, ta v tom ale nefunguje. Nicméně i když v tom nová vláda za rok či dva fungovat bude, bude dobré mít na občanské úrovni takovou výměnu a rádi bychom, aby naše víkendové neformální setkání vyústilo do pravidelného dialogu, který bychom podnikali a později v dalších letech měl výraznější veřejný přesah. Tato naše první akce je spíše neformální a uzavřená. Chceme se na ní jako Češi a Slováci poradit, co bychom měli dělat. V příštím roce bychom mohli podniknout ambicióznější veřejnou akci.