Ruská ekonomika tažená válečnou výrobou překonává veškerá očekávání a hlásí překotný růst, díky čemuž se ruským občanům daří nevídaná věc. Lidem rostou úspory, přestože spotřeba je na nejvyšší úrovni od začátku války. Obyvatelstvo má totiž peníze na obojí, jak prohlásila guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Minulý týden navíc Vladimir Putin jmenoval novým ministrem obrany ekonoma Andreje Bělousova, z čehož se dá usuzovat, že Rusko sází na pokračování válečné ekonomiky. (parlamentnilisty.cz)
Když Rusko před více než dvěma lety napadlo Ukrajinu, Západ urychleně uvalil sankce v naději, že ochromí jeho ekonomiku. Opak je ale pravdou a ruská ekonomika roste tak rychle, že se toho bankovní úředníci v Moskvě dokonce obávají.
K překvapení Západu i ruské centrální banky válečné podmínky v zemi skutečně způsobily přehřátí ekonomiky. Místní poptávka, tažená státními výdaji, totiž převyšuje schopnost domácího průmyslu zvyšovat výrobu. Výrobci mezitím pociťují zoufalý nedostatek lidského kapitálu. Svědčí o tom nebývale nízká nezaměstnanost a následný platový závod ruských podniků o získání pracovníků.
Vysoká spotřeba také vede k navyšování cen a růstu inflace. Ekonomická odolnost Ruska tak zcela brzdí snahy USA a jejich spojenců potrestat Kreml za invazi na Ukrajinu v únoru 2022 rozsáhlými sankcemi, ale také brání pokusům centrální banky ochladit spotřebitelskou aktivitu v zemi a udržet ceny na uzdě.
Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová připustila, že Rusko se nachází v neobvyklé situaci, kdy je znatelný nárůst úspor doprovázen aktivní spotřebou, protože obyvatelstvo má dostatek peněz na obojí. Válečná ekonomika tak pro většinu Rusů znamená dobu hojnosti, což nadále posiluje pozici režimu Vladimira Putina.
„Nadměrné veřejné výdaje, štědré úvěry se státní subvencí a vojenská mobilizace pomohly ruské ekonomice vzpamatovat se ze sankčního šoku v roce 2022. Obrovské platby výrobcům zbraní a těm, kteří jsou ochotni podepsat smlouvu s ministerstvem obrany, nadále prosakují do zbytku ekonomiky a podporují rozmach spotřeby,“ říká ekonom Alex Isakov z Bloomberg Economics.
Ruský prezident záhy po své páté inauguraci odvolal jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků Sergeje Šojgua a ministrem obrany překvapivě jmenoval ekonoma Andreje Bělousova. Ten se významně podílel na transformaci Ruska na válečnou ekonomiku.
To podtrhuje, jak důležité je pro ruského vůdce udržet ekonomiku v chodu. Ukrajina a řada analytiků podle informací bruselského listu Politico tvrdí, že jmenování ekonoma do nejvyšší vojenské funkce v Kremlu je znepokojivým znamením, že se Moskva připravuje na dlouholetou válku.
Podle Isakova ale není současný hospodářský růst v Rusku jen pozitivní. „Přehřátá ekonomika je pro Moskvu smíšeným požehnáním. Stavební firmy a maloobchodníci, kteří čelí vysoké poptávce, musí soupeřit o pracovníky s vojenskými a zbrojními výrobci,“ tvrdí ekonom, že válečná výroba způsobuje problémy ostatním odvětvím.
Kvůli vysoké spotřebě a přehřátí ekonomiky také hrozí růst inflace. Guvernérka Nabiullinová již varovala, že bude nucena zpřísnit měnové podmínky na delší dobu. Za to ji minulý týden pochválil i Vladimir Putin, podle něhož se centrální banka „velmi pečlivě“ dokázala vypořádat „s hrozbou inflace.“
Rusko také prokázalo, že umí obejít sankce nebo alespoň zmírnit jejich negativní dopad, částečně díky obratu k obchodu s Asií. Účastníci globálního pojistného trhu nedávno připustili, že jedno z opatření Západu, které má Kreml připravit o petrodolary, cenový strop pro ruskou ropu, se stává „stále méně vymahatelným“.
A existují důkazy, že Rusko se dokázalo přizpůsobit složitějším platebním procesům a logistice. Vývoz se podle centrální banky zotavuje, stejně jako devizové příjmy. A to navzdory tomu, že USA zvyšují tlak hrozbou sekundárních sankcí vůči zemím, které jsou s Moskvou stále přátelské. Zatím se zdá, že ani sankce, ani přísné měnové podmínky nemají velký úspěch při zpomalování ruské ekonomiky.