03.7.2020 13:32:20

Vědci vyvíjejí způsoby zkoumání ionosféry Země s pomocí systému GLONASS

Maketa družice GLONASS-K
Maketa družice GLONASS-K
(foto: Sputnik/Alexander Kryazhev)


Vědci ze Samarské univerzity a Spojeného ústavu informatiky Běloruské akademie věd se věnují vývoji způsobů prozkoumání ionosféry Země s pomocí nanodružic a signálů globálních navigačních družicových systémů GPS a GLONASS, sdělila Sputniku tisková služba Samarské univerzity.



Ionosféra je horní vrstva zemské atmosféry bohatá na nabité částice. Jejich koncentrace závisí na sluneční aktivnosti. Má vliv na šíření radiových vln a na fungování technických zařízení.

„Mají být prozkoumány vlnové procesy a odhaleny lokální fluktuace hustoty elektronické koncentrace, což umožní rozšířit znalost mechanismů procesů v ionosféře. Je to první společný projekt vědců z Ruska a Běloruska, který má být uskutečněn na Samarské univerzitě,“ sdělil vedoucí katedry kosmických průzkumů sdružující různé vysoké školy, doktor technických věd, profesor Samarské univerzity Igor Belokonov.

Splnění tohoto úkolu má velký význam pro předpověď eventuálních poruch v systémech radiového spojení, korekci chyb a zvýšení přesnosti pozemních systémů. Pochopení původu fyzikálních procesů v ionosféře vytváří také možnost vývoje nových perspektivních informačních technologií.


Nový typ materiálů pro leteckou a kosmickou techniku 

Tisková služba Samarské univerzity dříve informovala, že vědci z Ruska, Francie a Japonska hodlají vyvinout na univerzitní základně nový typ velmi účinných materiálů pro leteckou a kosmickou techniku, které vydrží značné mechanické zatížení a extrémní výkyvy teplot.

„Vědci z Ruska, Francie a Japonska hodlají podniknout na Samarské univerzitě pokusy o vývoj technologie na výrobu nových, velmi účinných bimetalických materiálů pro leteckou a kosmickou techniku, jež vydrží značné mechanické zatížení a extrémní výkyvy teplot o rozdílu několika set stupňů,“ praví se ve zprávě.

Vědci ze tří uvedených zemí hodlají během pokusu získat vrstevnatý funkční vysoce gradientní materiál, který bude mít zvýšenou odolnost vůči mezivrstvou destrukci. Pokus se koná v rámci grantu Ruského vědeckého fondu.

Tisková služba informuje, že vědci navrhli nanášet vrstvy kompozitního kovového prášku s pomocí aditivních technologií na válcovaný podklad, čímž má na povrchu vzniknout zvláštní mikro a makro reliéf, který umožní mnohonásobně zvýšit plochu styku spojovaných vrstev, a dokonce vytvořit mechanické neoddělitelné sloučeniny v podobě mikrozámků. Tento kompozitní „dort“ má být pak dodatečně zpracován tlakem, například válcem, aby vznikla vysoce pevná sloučenina kovových vrstev.

„Podle výsledků experimentu hodláme získat nejen technologie, ale také základ vývoje materiálu nového druhu,“ cituje tisková služba docenta katedry zpracování kovů pod tlakem Jaroslava Jerisova.

Sputnik