25.9.2020 12:10:36

Sovětský svaz plánoval vybudovat na Měsíci svou základnu. Proč k tomu nakonec nedošlo?

Ilustrácia kozmickej sondy Luna 16 v priebehu pristátia na Mesiaci
Ilustrácia kozmickej sondy Luna 16 v priebehu pristátia na Mesiaci
(foto: Roscosmos)


Roskosmos uveřejnil dokumenty o první automatické stanici na světě, která dodala vzorky půdy z Měsíce. Publikace je věnována 50. výročí letu meziplanetární stanice Luna-16, která přinesla na Zemi 101 gramů lunárního regolitu. (Sputnik)



První sovětská lunární základna, která měla být umístěna v 70. letech, byla podle odtajněných dokumentů zveřejněných na webu Roskosmosu navržena pro pobyt tří kosmonautů po dobu 20 dnů.

„Hmotnost měsíční stanice je 8 tun, doba strávená na Měsíci je až 20 dní, počet kosmonautů-výzkumníků tvoří 3 lidé,“ píše se v dokumentu podepsaném ředitelem Ústředního vědeckovýzkumného ústavu strojírenského Jurijem Mozžorinem v roce 1967.

Uvádí se, že první sovětské obyvatelné stanice na Měsíci měly za úkol získat zkušenosti s prováděním různých výzkumných prací člověkem v lunárních podmínkách, studovat oblast možného přistání budoucích těžkých stanic s dlouhou existencí a také obsluhovat automatické lunární stanice.

„Navrhované technické a organizační práce zajistí skutečné možnosti pro vytvoření první lunární observatoře na světě již v letech 1968–1969. Taková observatoř se stane prototypem budoucích lunárních stanic určených k provádění stálé a všestranné služby Slunce, Země (pro meteorologii a další účely), planet a hvězd,“ uvádí se v dokumentu podepsaném ředitelem Ústředního vědeckovýzkumného ústavu strojírenského Jurijem Mozžorinem v roce 1967.

Uvádí se, že Měsíc je přirozenou a poměrně stabilní platformou pro astroteleskopický systém, jehož pomocí lze téměř 14 dní pozorovat jakýkoliv objekt ve vesmíru. Umožňuje provádět astrofyzikální výzkum bez vlivu atmosféry.

Astronomická observatoř měla být vytvořena na základě měsíční přistávací stanice E-8 a vypuštěna na Měsíc pomocí nosné rakety Proton-K.

Podle dokumentu měly být první starty v rámci vytvoření měsíční základny v roce 1973. Plány se však neuskutečnily. V letech 1969-1972 skončily všechny čtyři starty super těžké rakety N-1 z kosmodromu Bajkonur nehodami, v jejichž důsledku byl uzavřen sovětský lunární program.


Velký návrat na Měsíc?

V roce 2019 bylo uveřejněno, že Dmitrij Rogozin, generální ředitel Roskosmosu, nabídl Číně spolupráci na vytvoření měsíční základny. V srpnu 2020 v rozhovoru pro Sputnik řekl, že na podzim strany zahájí jednání o určení kontur a úkolů základny.

V září Michail Sačkov, náměstek ředitele Astronomického ústavu Ruské akademie věd, řekl Sputniku, že vědci z Ruska a Číny budou uvažovat o možnosti vybudování po roce 2030 společného teleskopu OAST.

Dříve bylo oznámeno, že přistání prvního ruského kosmonauta na Měsíci je plánováno na rok 2030.

Donald Trump na začátku dubna podepsal výnos zakotvující právo Američanů na těžbu vesmírných zdrojů a nařídil, aby do půlroku byly s ostatními státy projednány dohody o Měsíci a dalších vesmírných tělesech. Roskosmos označil tyto plány za agresivní a škodící mezinárodní spolupráci.


Sputnik