26.9.2020 20:45:47

Ruský vrtulník Mi-171 jako argument v čínsko-indickém sporu. Názor

Vrtuľník Mi-171Š
Vrtuľník Mi-171Š
(foto: Russian Helicopters)


Rusko dodalo Číně zásilku ověřených vrtulníků, které nemají konkurenci při práci v těžce dostupných oblastech. Nač je Čína potřebuje? Copak nemá vlastní vrtulníky? (Sputnik)



Mezi pamětihodnostmi ruského města Ulan-Ude (metropole Republiky Burjatsko) na portálu Tripadvisor vidíme úžasně krásný dacan (buddhistický klášter), a také obrovský pomník v podobě hlavy Vladimira Lenina. Nevím přesně, kam přesně je zaměřen pohled vůdce světového proletariátu, avšak stroje, které se vyrábějí v místním holdingu Ruské vrtulníky, míří určitě do země, kde je Leninovo jméno stále ještě značkou.


Proč Čína neokopírovala vrtulník?

Podle oficiálních údajů je v Číně v provozu asi 200 vrtulníků vyrobených na tomto závodě a první dodávky byly oznámeny už v říjnu roku 2019.

Před několika týdny byla na oficiálním webu společnosti Rostec, do níž patří také Ruské vrtulníky, oznámena dodávka partie Mi-171 do Číny.

A v těchto dnech napsal o této události americký portál The Drive. Upozornil na záběry ze zpravodajství čínské televize, na nichž byla vidět modifikace Mi-171Š Štorm.

The Drive mj. píše, že specifická šedá barva těchto strojů může souviset s tím, že Čína může používat tyto vrtulníky pro speciální operace ve sporných horských oblastech na hranici s Indií. V příspěvku byl také vysloven předpoklad, že Mi-171Š může mít možnosti, které nemají v současné době vrtulníky Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA).

Detaily rusko-čínské transakce neznáme, stejně jako neznáme ani úkoly, pro něž byly nové vrtulníky nakoupeny. 

Zajímá nás něco jiného. Na jedné straně, současná Čína se stále více zásobuje zbraněmi samostatně. Doba 90. let a po roce 2000, kdy Peking kupoval ruské ponorky, torpédoborce, letadla a další vojenskou techniku, už pominula. Na straně druhé, dokonce I když má dost rozvinutou vlastní výrobu vrtulníků, nakupuje Čína i nadále ruské stroje. Z jakých důvodů?

Nyní vyrábí Čína pro ČLOA několik modelů specializovaných vojenských vrtulníků: víceúčelový Harbin Z-9 se montuje podle francouzské licence a protitankové Harbiny Z-19 a CAIC WZ-10 vyrábí Čína samostatně, i když v projektu WZ-10 bylo využito zkušeností ruské konstrukční kanceláře Kamov. 

Vlastní výroba vrtulníků v Číně byla původně založena na kopírování sovětských vrtulníků Mi-4, jejichž dodávky byly zahájeny v 50. letech, později však byly přerušeny kvůli zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi. Po usmíření, na přelomu 90. let a po roce 2000, byly dodávány z Ruska do Číny hlavně víceúčelové vojenské transportní vrtulníky Mi-8 a jejich modernější „reinkarnace“ – Mi-17. Vrtulník Mi-171Š, na který upozornil The Drive, pochází z doby krátce po roce 2000 a je pozdější modifikací tohoto stroje. 

S ohledem na velkou popularitu Mi-8 a jeho modifikací je poněkud divné, že Čína tento zdařilý stroj neokopírovala. Bylo to spojeno možná právě s těžkostmi v zařizování výroby vrtulníků a s nutností vytvořit vlastní školu inženýrů a konstruktérů pro výrobu podobné techniky. Ve vrtulnících se používají tak složité systémy (motory s plynovou turbínou, reduktory nosných rotorů), že jejich kopírování není možné bez určité úrovně rozvoje vlastních technologií.


Pomocník záchranářů a postrach teroristů

Tak co to je vlastně za vrtulník Mi-171Š (ruské označení Mi-8AMTŠ)? Je to víceúčelový transportní a útočný vrtulník, který je určen pro výsadkové a speciální operace a může být používán k doprovodu pozemních sil a vysoce efektivní likvidaci pohyblivých a nehybných pozemních cílů a palebných ohnisek. Je nenahraditelný v protiteroristických operacích, ale může samozřejmě vykonávat i pátrací a záchranné funkce. Mi-171Š může být vybaven dodatečným pancéřováním kabiny a kabina může být zcela digitální, tedy bez klasických ciferníků, které vystřídaly LCD displeje. Noční navigaci zajišťuje infračervené zařízení a noktovizory pro posádku.

Jednou ze zvláštností Mi-171Š je velká výkonová rezerva pohonné jednotky, která umožňuje provoz vrtulníku v podmínkách velehor. A skutečně, v podmínkách napětí, které vzniklo nyní v horských oblastech hraničících s Indií, může být podobná dodávka specializovaných transportních a útočných vrtulníků interpretována jako potenciální posílení letecké podpory ČLOA v místech styku s ozbrojenými silami sousední země.


Výše než Black Hawk

Mi-171Š může nést na vnějším závěsu celý arzenál moderního útočného vrtulníku – bloky neřízených střel, protitankové střely různých modifikací typu Šturm-B, bomby, závěsné palivové nádrže, kontejnery pro menší náklady a jiné vybavení. Vrtulník je na sto procent ruský, dovážené součástky se při jeho výrobě nepoužívají. Motory s plynovou turbínou VK-2500PS-03 se vyrábějí v Rusku, a nikoli na Ukrajině, jak tomu bylo u starých modelů vrtulníku Mi-8. Připomeneme, že je to důležité, protože vojensko-technická spolupráce mezi Moskvou a Kyjevem byla zastavena po událostech na Krymu.

A tak vidíme, že v rámci vojensko-technické spolupráce kupuje Čína od Ruska nejen ty nejpokrokovější zbraně, jako je S-400 Triumf a víceúčelové stíhací letouny Su-30MKK a Su-35S, ale také, i když ne supermoderní, ale zato dobře osvědčené stroje. Mi-171Š je dost aktuálním strojem, který svými možnostmi a spolehlivostí stojí v jedné řadě s nejlepšími západními vojensko-transportními vrtulníky, jako je třeba Sikorsky UH-60 Black Hawk.

Jako příklad můžeme uvést roli, kterou sehrály tyto vrtulníky v Afghánistánu. Můžeme si vzpomenout třeba na následující skutečnost. V roce 2018 bylo ve zprávě Pentagonu oznámeno, že americké UH-60A+ Black Hawk jsou méně efektivní a náročnější v obsluhování než ruské Mi-171Š a nelze je používat ve vzdálených a těžce dostupných oblastech Afghánistánu, protože velké výšky jim dělají problémy.


Je opravdu tak starý?

Tím ale historie Mi-171Š nekončí. Podle oficiální informace bude v roce 2022 v Ulan-Ude zahájena sériová výroba modernizovaných vrtulníků tohoto modelu. Zkušební vzorek tohoto univerzálního vrtulníku byl vyroben už v roce 2018. Podle oficiální zprávy pro tisk společnosti Rostec bude kromě nových zbraní tento stroj vybaven palubním obranným komplexem Prezident-S, který v automatickém režimu rozeznává vypuštění rakety na vrtulník a vystřeluje klamné infračervené cíle. Projektanti slibují kromě toho zvláštní sedadla pro výsadkáře, která tlumí energii nárazu a pomohou lidem přežít v případě tvrdého přistání, a také další novoty pro zvyšování bezpečnosti a bojeschopnosti vrtulníku.


Dmitrij Kornev (vojenský odborník, šéfredaktor projektu MilitaryRussia)