11.1.2021 17:24:49

Putin, Alijev a Pašinjan podepsali společné prohlášení o rozvoji Karabachu

Prezident RF na rokovaní s Alijevom a Pašinjanom (sprava)
Prezident RF na rokovaní s Alijevom a Pašinjanom (sprava)
(foto: © Sputnik/Mikhail Klimentyev)


Podmínky mírové dohody o Náhorním Karabachu jsou plněny a k žádným závažným incidentům nedochází. Uvedl to prezident RF Vladimir Putin po výsledcích třístranných jednání, která proběhla v Moskvě za účasti lídra Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva a premiéra Arménie Nikola Pašinjana. (Sputnik)



„Především chci poděkovat svým kolegům, prezidentovi Ázerbájdžánu a premiérovi Arménie, za to, že souhlasili s příjezdem do Moskvy za účelem setkání a projednání otázek spojených s plněním mírových dohod z 9. listopadu minulého roku. Přišli jsme k závěru, že podmínky dohody se obecně dodržují, k žádným závažným incidentům nedochází,“ uvedl Putin po jednáních.

Alijev s Pašinjanem přiletěli do Moskvy v pondělí ráno a odjeli do Kremlu na jednání, která začala asi v 11:55 SEČ. Setkání se konalo z podnětu ruského prezidenta. Diskutovalo se o situaci v Náhorním Karabachu. Jednání trvala asi čtyři hodiny.

Po jednání podepsali všichni tři lídři společné prohlášení o rozvoji Karabachu. Putin uvedl, že plán realizace dohody brzy předloží vicepremiéři tří zemí. Budou vést pracovní skupinu, která se bude zabývat otázkami obnovy ekonomických, obchodních a dopravních spojení, stejně tak i otevření hranic v Náhorním Karabachu.

„Jsem si jist, že realizace těchto dohod bude přínosem jak pro arménský, tak i ázerbájdžánský lid a bude nepochybně přínosem i pro celý region, což znamená i pro zájmy Ruské federace,“ konstatoval.


Mírové síly

Ruské mírové síly v Náhorním Karabachu plní své závazky vůči oběma stranám, uvedl Putin. Dodal, že do regionu se vrátilo již více než 48 tisíc uprchlíků.

„Od příměří uběhly více než dva měsíce a skutečnost, že se dnes lídři zemí, kteří 9. - 10. listopadu podepsali prohlášení, setkali, hovoří o tom, že jsme odhodlaní dosáhnout výsledku, že jsme odhodlání k tomu, abychom udělali čáru za těmi činy, ke kterým docházelo v září a říjnu,“ uvedl Alijev.

Odblokování dopravních cest odpovídá zájmům Jerevanu a Baku, uvedl Alijev po jednáních. „Prohlášení, které bylo dnes podepsáno, hovoří o našich záměrech, protože jedním z bodů prohlášení o ukončení nepřátelských akcí bylo i odblokování dopravních cest. Jedná se o tu sféru, která může dát velkou dynamiku rozvoji regionu a také posílit bezpečnost. Protože otevření dopravních cest odpovídá zájmům Ázerbájdžánu, Arménie, Ruska a našich sousedů. Jsem přesvědčen, že sousední země se také budou aktivně podílet na vytvoření transportních koridorů a vytvoření rozsáhlé sítě dopravních tepen v našem regionu,“ dodal.


Větší bezpečnost

Realizace dohod, kterých bylo dosaženo 11. ledna na setkání v Moskvě, může vést k ještě větším garancím bezpečnosti v Náhorním Karabachu, uvedl zase premiér Arménie Pašinjan.

„Nezapírám, že realizace dohod tohoto prohlášení může jednoduše změnit ekonomický obraz a vzhled našeho regionu, ekonomické inovace mohou vést k ještě spolehlivějším garancím bezpečnosti. Samozřejmě jsme připraveni pracovat konstruktivně v tomto směru,“ uvedl.

Dodal pár slov i k výměně válečných zajatců. „Bohužel se nám dnes nepovedlo vyřešit otázku o válečných zajatcích. Je to necitlivější a nejbolestivější věc… Dohodli jsme se, že v tomto směru budeme pokračovat v práci. Myslíme si, že konkrétně osmý bod našeho prohlášení (které bylo podepsáno v listopadu) se neplní bohužel úplně. Doufám, že se nám povede dojít v co nejbližší době ke konkrétnímu řešení,“ uvedl.


Válka v Náhorním Karabachu

Nové válečné operace v Náhorním Karabachu vypukly na konci září. Ázerbájdžán prohlásil, že arménské síly ostřelovaly jeho obce na kontaktní linii v Náhorním Karabachu a vyhlásil protiofenzívu. Arménie zase obvinila ázerbájdžánskou armádu z útoku na sporné území.

Prezidenti Ruska, USA a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby zastavily ozbrojené střety a vrátily se k jednání. Tři pokusy o nastolení příměří zkrachovaly.

V noci na 10. listopadu za prostřednictví ruského prezidenta podepsaly Arménie a Ázerbájdžán prohlášení o konci bojových operací. V souladu s podepsaným dokumentem Arménie vrátila Ázerbájdžánu Kelbadžárský, Lačinský a Agdamský rajón. V regionu byly rozmístěny ruské mírové síly, a to na pět let.

Územní spor mezi Baku a Jerevanem ohledně Náhorního Karabachu trvá již 30 let. V roce 1991 vyhlásil Náhorní Karabach, jehož většinu tvořili Arméni, nezávislost na Ázerbájdžánu. Baku se pokusilo region vrátit násilím, následně vypukla válka, která skončila až v roce 1994 příměřím.


Sputnik