24.2.2020 11:31:03

Praha schválila přejmenování náměstí před ruskou ambasádou. Z náměstí Pod Kaštany bude náměstí Borise Němcova

Veľvyslanectvo Ruskej federácie v Českej republike
Veľvyslanectvo Ruskej federácie v Českej republike
(foto: CC BY-SA 3.0 )


Náměstí Pod Kaštany, na kterém sídlí ruské velvyslanectví v Praze, bude přejmenováno na počest zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova. Změna byla schválena radou hlavního města. Informuje o tom portál Novinky. (Sputnik)

 



Rada hlavního města Prahy chce přejmenování náměstí Pod Kaštany stihnout do výročí smrti politika, teda do 27. února. Podle rady jde o gesto vůči Rusku a vyjádřením solidarity s ruskou opozicí.

O přejmenování náměstí Pod Kaštany usilovali autoři petice v čele se zastupitelem Prahy 4 Petrem Kutílkem (Zelení). Pod peticí se dosud sešlo více jak 4,5 tisíce podpisů.

Začátkem února s návrhem souhlasila místopisná komise, čímž cestu k přejmenování náměstí posvětila.


Upatlané čecháčkovské snahy

Zdaleka ne všichni jsou však z této iniciativy vedení hl. m. Prahy nadšeni.

Podle českého prezidenta Miloše Zemana se jedná o politický krok a „malou upatlanou snahu to někomu nandat“.

„Jde jednoznačně o krok politický. Klasický projev malé upatlané čecháčkovské snahy někomu to nandat a u toho být schován za bukem,” sdělil dříve názor prezidenta mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Mluvčí prezidenta republiky rovněž na svém Twitteru dříve připomněl, že náměstí Pod Kaštany nese svůj název od roku 1925, a „přežilo“ tak i německé nacisty i komunistickou éru.

„Je evidentní, že podporovatelům návrhu je Boris Němcov úplně ukradený. Moudrý člověk vzdává úctu druhým, falešník jména druhých zneužívá,“ cituje portál slova Ovčáčka.


Petice pro zachování historického názvu náměstí Pod Kaštany

Skupina občanských aktivistů Prahy zahájila sběr „podpisů“ proti přejmenování náměstí u ruského velvyslanectví na náměstí Borise Němcova.

V petici se uvádí, že pražská čtvrť Bubeneč se stala terčem politiků snažících se získat politické body prostřednictvím protiruských útoků, a to na úkor historických názvů a objektů. Jako další příklad konjunkturních politických činů pražských politiků se uvádí pomník maršála I. S. Koněva.

Kritice byl podroben i způsob, jakým se představitelé vedení hlavního města rozhodli tyto razantní změny provést. Hlavní výtkou je ignorace veřejného mínění, jelikož zmíněný návrh na přejmenování ani nebyl pořádně představen místnímu obyvatelstvu. Navíc se zdůrazňuje, že jediným důvodem pro přejmenování by snad měla být petice, která během několika let nasbírala méně než pět tisíc hlasů po celé republice, což je docela sporné.


Putin: Vražda Němcova je ostuda

Ruský prezident Vladimir Putin označil Němcovovu vraždu za ostudnou stránku v dějinách Ruska.

„Hned jsem o tom řekl. Jedná se o ostudnou stránku v naší společné historii. Pachatelé musí být dopadeni, usvědčeni a potrestáni. Možná to nebude hned, ale jsou i jiné příklady zločinů podobného charakteru,“ uvedl ruský prezident v rozhovoru pro televizi CBS a PBS v roce 2015.


Boris Němcov se narodil 9. října 1959 v Soči. V září 1991 byl jmenován představitelem ruského prezidenta Borise Jelcina v Nižgorodské oblasti, kde se po svém vítězství ve volbách v roce 1995 stal gubernátorem. V březnu 1997 byl jmenován prvním místopředsedou vlády a mezi březnem a prosincem zároveň vykonával funkci ministra energetiky. V roce 1998 rezignoval.

Do roku 2003 předsedal poslaneckému klubu Svaz pravicových sil, který prosazoval liberální a prozápadní orientaci Ruska. Později se stal spolupředsedou opoziční Strany národní svobody, v jejímž čele dnes stojí bývalý ruský premiér Michail Kasjanov.

Němcov byl zavražděn v noci na 28. února 2015 v centru Moskvy. V červenci 2017 pětice vykonavatelů vraždy byla odsouzena na 11 až 20 let vězení.

Sputnik