01.5.2017 23:55:48

Jan Campbell: Před velkou a krátkou návštěvou

 

 

Před rokem (13. 1., 21. 2., 20. 3., 2. 4. 2016) jsem zveřejnil příspěvky týkající se vztahu ČLR a ČR a návštěv prezidentů obou států. Jeden z nich nesl název Po velké a krátké návštěvě. Dnešní nazývám Před velkou a krátkou návštěvou. Proč? Pro snadnější pochopení, několik skutečností: 1) k vzájemnému uznání mezi Československem a Čínskou republikou došlo dne 18. 6. 1919. V té době již existoval konzulát v Charbinu. 2) 11. 11. 1921 oficiálně zahájil svoji činnost úřad čs. delegáta v Pekingu. Byl zrušen v roce 1931 po zahájení činnosti velvyslanectví ČSR v Šanghaji po navázání oficiálních styků mezi oběma zeměmi 5. 12. 1930. 3) V červenci 1933 bylo otevřeno velvyslanectví Čínské republiky v Praze. Jeho činnost, stejně jako činnost čs. zastupitelských úřadů v Číně, byla ukončena po roce 1939 v souvislosti s okupací Československa. Dne 4. 10. 1949 Československo uznalo Čínskou lidovou republiku jako první stát po SSSR a navázalo s ní diplomatické styky. Z té doby pochází také jeden dárek předsedy Mao Ce-tunga, českému vyjednávači smlouvy o uznání ČLR: velký hedvábný gobelín se symbolickým tématem.

 

 

V kontextu tohoto výčtu faktů podtrhuji tři skutečnosti: 1) Podstatu vzájemných vztahů mezi Čínskou republikou a Československem tvořily obchodní styky, které se rozvíjely na základě Přátelské a obchodní dohody uzavřené v Nankingu v roce 1930. 2) Projev pana čínského chargé d ́affairs Tseng Te u příležitosti založení Československo – čínské společnosti ze dne 19. 12. 1945. Plný text v češtině obsahuje populárně vědecký časopis té doby, Nový Orient, 1945, r. 1, č. 3, s. 1. 3) One Belt One Road (OBOR), čínská iniciativa, představující projekt, který integruje pozemní a námořní potenciály států a regionu ASEAN, a hospodářskou a finanční moc ČLR. OBOR a jeho další vývoj je předmětem mezinárodní konference, které se podle veřejně dostupné informace zúčastní i prezident Miloš Zeman.

Dnes, v sobotu 29. 4. 2017, kdy píši příspěvek, končí několikadenní návštěva ČR vysoké delegace z ČLR (vedení deníku Guangming Daily), o které oficiální média nepíší. Současně vrcholí přípravy květnové návštěvy ČLR prezidentem Zemanem ve spojení s projektem OBOR, který koncem roku 2013 inicioval prezident ČLR Si Ťin pching.

Snaha rozvíjet obchodní styky v duchu Přátelské a obchodní dohody uzavřené v Nankingu v roce 1930 čelí podle mé osobní zkušenosti a hodnocení toho mála, co opravdu vím, překážkám, které nemohou – až na malé výjimky a pro tzv. vyvolené odstranit ani politické kontakty. Srovnávat český kapitalismus se státním kapitalismem ČLR je liché. O to více platí slova čínského chargé d ́affairs Tseng Te z 19. 12. 1945: …Je velmi mnoho příčin, proč v minulosti byly vztahy mezi oběma státy, Čínou a Československem, tak srdečné, z nich však nejzřejmější jsou ty, že oba státy vznikly ze společné ideje, a také že jejich osudy byly stejné. Můžeme to ukázati na celé řadě příkladů…Cílem obou států v té době bylo zajištění svobodného bytí jejich národů.  Jak totožné byly základní ideje obou států, ukázalo se nejlépe ve Druhé světové válce. Čína byla ovládána Japonskem a podrobena jeho krutosti, stejně tak jako tomu bylo u Německa ve vztahu vůči Československu. V Číně, která se sama stala obětí útoku, každý projevoval účast a rozhořčení nad osudem Československa.  Ideje, z nichž oba státy vznikly, jsou si velmi blízké.  Ale nejen v ohledu politickém šly oba naše národy touž cestou, i v ohledu hospodářském byly naše vztahy velmi hluboké. Jedině po stránce kulturní nejsou bohužel naše vztahy ještě dosti těsné. Doufám však, že ustavení této společnosti bude mít značný kulturní význam pro oba naše národy a učiníme tak další důležitý krok k srdečné spolupráci na poli hospodářském a politickém.

Tímto zkráceným citátem chci poukázat na směr, který ve své podstatě, nehledě na enormní konzumismus mladé generace a turistů ČLR, a úzkou komerční orientaci česko – čínských vztahů dovoluje se přiblížit úspěchu a uznání v ČLR na kulturním a přinejmenším ještě zemědělském a biotechnologickém poli (viz také Export oslů do Číny, 17. 11. 2016) Samozřejmě nevím nic o složení oficiální a doprovodné delegace pana prezidenta Zemana. Předpokládám ale, že v ní kromě několika podnikatelů, lobbyistů a těch, kteří to potřebují pro uspokojení svého ega, mnoho z uvedených potenciálů ČR nebude. Málokdo má ty malé, které jsou potřeba na cestu do místa jednání. Banky v ČR, vlastněné cizinci, nebudou podporovat české konkurenty. O jiné praktické a reálné pomoci spořícího státu, nevím. Středně a dlouhodobě to bude škoda. Proč?

OBOR představuje ambiciózní prostorovou expanzi, iniciovanou a vedenou ČLR. Západ na projekty typu OBOR bez války nemá. USA potřebovaly po získání pozice průmyslového lídra (po předběhnutí Velké Británie) přibližně 50 let a dvě světové války k tomu, aby mohly s pomocí financí dominovat světu. Nelze proto předpokládat, že by se USA dobrovolně vzdaly své pozice. ČLR to ví. Proto jsou AIIB a podobné ČLR založené organizace koncipovány jako komplementární, ne apriori konkurenční, na příklad k WB nebo ADB. Vláda ČLR proto několikrát veřejně deklarovala, že se poučila i ze zkušenosti předválečné doby 30 let. Definovala OBOR jako mírový projekt, sjednocující nejenom pozemní a námořní potenciály, ale i potenciály hospodářsko – finanční a kulturní. Mír v čínském pojetí, přináší rodině prosperitu (jiahe wanshi xing, 家和万事). Tak přijímám známé a široce rozšířené přísloví, spojené s benevolencí. Ta je druhou důležitou čínskou hodnotou. Tu tvoří mimo jiné rodinné vazby a sociální vztahy. V jejich spojení vzniká celá řada dalších hodnot, včetně odevzdanosti a závaznosti. Protože OBOR závisí na řadě geopolitických kalkulací, které ovlivňují Ruská federace a USA, iniciativa obsahuje celou řadu rizik, a současně i šancí. Kdo se bojí, nesmí do lesa, praví staré přísloví.

OBOR kompenzuje nemožnost ČLR založit samostatně novou, čistě vnitrozemskou, pozemní tzv. hedvábnou stezku. Proto vznikl projekt. Z 16 mně známých projektů tzv. pozemní hedvábné stezky fungují pouze tři. A to díky Rusku. Ta čtvrtá, která bude fungovat, opět pod vedením a zárukou Ruska, se týká Arktidy. Nepochybuji, že ČLR se bude v ní také angažovat. V současné době a v představitelné budoucnosti totiž nemohou ČLR ani Rusko jednat zcela nezávisle od USA. Proč?

Za prvé: Číňané nikdy v historii nebyli provozovateli vnitrostátní hedvábné stezky, ani žádného podobného projektu. Byli to vždy tzv. židé, cestující a obchodníci, v ruštině se nazývají rachdonity (рахдониты). Proto je zkušenost Číňanů s provozem podobných projektů prakticky nulová ve srovnání se zkušeností Rusů, například již jen z provozu Transsibu. To samé platí i pro tzv. vodní hedvábnou stezku. Číňan v minulosti nikam neplaval, nic nedobýval. Všichni plavali k němu. V historii to byli arabští kupci z krajů poblíž Arabského moře. Pozdější historie Benátek a rozkvět Velké Británie v 18. Století dokumentují srozumitelně, co mám na mysli. Tím ale nechci v žádném případě indikovat, že by dnešní Číňané nebyli schopni provozovat OBOR. Problém provozování nezávisí pouze od manažerských schopností, ale od vlastnictví spravovaného aktiva.

Za druhé: Severní stezka, podobně jako jižní námořní, která je částí OBOR, se dotýká nikde nepsaných, ale hlasitě proklamovaných národních zájmů USA. USA jsou dnes a zůstanou i na několik, možná i desítek let, nedojde – li k velkému válečnému konfliktu, dominantním hráčem na finančně – měnovém poli, podpořeném největší armádou na světě. Vojenské základny USA zabezpečují mimo jiné všechny důležité námořní obchodní cesty. OBOR ve své ideální realizaci se proto bude vyhýbat Straits of Malacca a bude mířit do Sri Lanka. Tam se nabízí výstavba obrovského námořního přístavu, automaticky snižující mimo jiné význam Singapuru, jako obchodní a vojenské centrum JVA. Protože ASEAN se stává startovním bodem námořní stezky, napětí mezi USA a ČLR a Ruskem se nebude zmenšovat. Naopak. Již ke dnešnímu dni otevřel prezident Trump nové fronty šířící se obchodní války: výpověď TPP, nová jednání NAFTA, nová jednání s Kanadou, Mexikem, Ruskem (především kvůli aluminiu a titanu) a ČLR. Mírní i jednací tón s Filipínami. EU bude brzo na řadě.

Dnešní dvouhodinovou besedu na téma OBOR v hotelu Pivovar s editorem  Guanming Daily, panem Du Feijin a jeho kolegy z redakce, pány Guo Lin, Zhao Minghao, Yuan Xiang a Ren Peng organizovala Grad European Association(GEA). GEA se může pochlubit dlouholetou úspěšnou spoluprací a rozvojem vztahů mezi ČR a ČLR. Neformální beseda, kterou obohatily humor a smích, dovolila pocítit, jaký význam je přikládán ze strany ČLR blížící se konferenci na téma OBOR a vztahu mezi ČLR a ČR. Projekt má zabezpečenou účast 65 států, zájem vyjadřuje dalších minimálně 30 států. Prezidentu Zemanovi a jeho delegaci se nabízí možnost kvalitních setkání v době více než nejisté.

V závěru uvádím, že Guanming Daily se začalo vydávat 16. 6.1949. Dnes je druhým největším čínským deníkem s více než 800 tisíci výtisky. Guanming Daily nabízí kromě zpravodajství z politiky a práva, ekonomie,  vědy a technologie, vzdělání, umění, literatury také platformu pro odborné diskuze.  Webová stránka Guanming Daily, spuštěna v roce 1998 byla v roce 2016 nejčastější vyhledávanou ze všech čínských zpravodajských webů. Webová stránka předčila dokonce Xihua a Renmin Ribao. Guanming Daily patří do Guanming Daily Newspaper Group, která vlastní další tři deníky, pět periodik a jedno nakladatelství knih.

Delegace po odletu z Prahy navštíví Srbsko. Du Feijin, Editor-in-Chief a členové delegace tam mimo jiné vzpomenou zabití tří čínských žurnalistů během bombardování 7. Května 1999. O aktivitách ČLR na Balkáně ve spojení s OBOR jsem psal 09. 01. 2017 v příspěvku nazvaném Co dělá Čína na Balkáně (mimo jiné: https://cz.sputniknews.com/nazory/201701104494152-co-cina-balkan/ ). Po té psal na stejné téma také IIR (Institut mezinárodních vztahů), pokud si vzpomínám 18. 1. 2017. Souhlasu netřeba.  

Jan Campbell, 29. 4. 2017