22.2.2017 19:55:45

Jan Campbell: Pohřeb v Mnichově

 

 

Mnichovská bezpečnostní konference, která právě skončila, si zaslouží nejenom komentáře, ale především hlubší analýzu 90 stránkového dokumentu, který připravili organizátoři konference, dokumentů a off-record rozhovorů, které po sobě zanechali referenti konference.

 

 

Hlavní dokument konference nese titul Post-pravda, Post-západ, Post-pořádek. Kdyby dokument nebyl vypracován západními elitami a nebyl tak důležitým v době současně probíhajících tří krizí - expanzivního kapitalistického systému, klinicky mrtvé demokracie a integrace EU, bylo by možné se smát podobně, jako se musím smát obavě paní komisařky a EU diplomatky Federica Mogheriniové: USA by mohly ztratit roli světového lídra. Předseda konference, Wolfgang Ischinger se nechal slyšet v německém Tagesspiegel konstatováním: USA, k lítosti, nepřichází v úvahu pro roli symbolického politického a morálního vůdce Západu. Americký prezident D. J. T. to potvrdil svým výstupem na konferenci na Floridě, jako producent fake-news, a vysláním svých emisarů do Mnichova a Bruselu.

Nebudu se rozepisovat o nesmyslu, jakým je označení dokumentu konference. Post – pravda neexistuje, protože opakem pravdy je vždy lež. To nemluvě již o tom, že pravda se často stává ozdobou bezmoci. Že se pravda často zaměňuje fakty. Že fakta jsou výrazem převahy. Jejich nadbytek. Schopnost jim rozumět, organizovat a mít je k dispozici, je náročná, drahá a málokomu daná možnost, která musí obsahovat lidskou schopnost, znalosti, čas a peníze. Podobně neexistuje žádný post – západ, stejně jako neexistuje post – pořádek. V každém případě ale titul konferenčního dokumentu indikují smrt, v následku utopení se v protikladech, které naší vůdci neumějí řešit, a drahý pohřeb v Mnichově.

Pohřeb v Mnichově byl v době stoletého výročí vstupu USA do první světové války. Byl v 28 roce po vydání knihy britského historika a specialisty na problematiku Evropy, Timothy Garton Ash, nazvané v českém vydání Rok zázraků (Paseka 2009, ISBN 978-80-7432-009-5). Bylo tomu deset let, co prezident Putin v roce 2007 řekl ve svém slavném projevu v Mnichově mimo jiné, že „..monopolární model světa je nemožný“. A americký senátor Lindsey Graham (1955) pochválil Putina za to, že udělal pro sjednocení Evropy více než západní politici za celá desetiletí. Nikdo v Mnichově 2017 nepřipomenul nahlas mylné hodnocení pana senátora. Když ale mluvil ministr Sergej Lavrov, citujíc z příkazu Gorčakova z roku 1861svému představiteli v USA Steklo, reakce nebyly posměch nebo rušení, jako v minulosti. Efekt Putinovy mnichovské řeči z roku 2007 a nikým neočekávané akceptování cestovních pasů a ostatních identifikačních dokumentů Doněcké a Luhanské republiky s okamžitou platností, zapůsobily, jako blesk. Putin byl, a současně nebyl v Mnichově.

Již proto se dnes nacházíme opět v roce zázraků. Těmi zázraky budou následky uvedených tří souběžných krizí, ve formě rostoucího populismu, nacionalismu a izolacionismu v Evropě a USA. Doprovod obstarají brexit, volby, migrace, produkce nových fake – news a alternativních faktů. Přidám – li k tomu vynášení vnitřních neshod mezi bezpečnostními složkami a prezidentem USA, kompromáty na lídry EU a ministry členských států EU a desintegrační proces EU, vidím nebezpečí, bezradnost,neschopnost lídrů si představit budoucnost, která je přede dveřmi, a neochotu řešit existující a formulovat vznikající protiklady.

Proto se ve stínu pohřbu v Mnichově mohlo 16. února hlasovat v EP o zřízení ministerstva financí EU, o nové funkci evropského ministra financí, o nové všeobecné evropské armádě, a dalším. To vše bez diskuze s občany EU. Nevylučuji, že historikové a právní experti budou posuzovat současné konání našich vůdců jako zradu. Zrádce moci (u moci), tvoří uměle zrádce (bez moci). Tento novodobý trend podporuje dezintegraci společnosti, ztrátu důvěry a ignoruje skutečnost, že nový společenský řád se neustanovuje na konferencích, při působení strachu občanů zbavených důstojnosti. Pohřební referáty v Mnichově se věnovaly úrovni nestabilnosti, která dosáhla „nepředstavitelné úrovně, na které se nachází maximálně nepředvídatelná situace, situace výjimečně nebezpečná“. Sliby pana McCaina – Doba je nebezpečná, nemějte pochyby: můžete se spolehnout na Ameriku. Vůbec, musíme se spoléhat jeden na druhého, jako přítel na přítele. Takové formulace a sliby, podobně jako mlžení masových medií mají za cíl klamat veřejnost, nedopustit paniku a udržet moc u moci. Ke změně systému docházelo v historii vždy v boji: válka nebo ideje. Současní vůdci nemají ideje. Velké války se bojí. Proto si musíme představit války regionální. Regionální válečný konflikt v našem sousedství, prohra Západu a Ukrajinské chunty se nedají vyloučit. Především, nebude li během měsíců mírově vyřešen problém Donecka a Luhanska.

Americký prezident D.J.T. nebude mít čas ani zájem se podílet na řešení evropských problémů v představitelné době. Vnitropolitická a hospodářská situace USA, a tzv. hybridní válka na vlastním hřišti, USA, mu to nedovolí. Radovat se budou burzy, spekulanti a militaristé. Zlepšení vztahů mezi USA a Ruskou federací není v kartách. Podle slov z Bílého domu zlepšení vztahu USA - RF, není možné na úkor zhoršení bezpečnosti EU. Podle slov zástupce USA v RB OSN, bez návratu Krymu Ukrajině. Prezident Putin se nehledě na nekonečné provokace nevydá s ruskou armádou na cestu do Varšavy, Berlína nebo Londýna. Jemu bude stačit změnit taktiku. K té patří mimo jiné například přiznání Kurdistánu, včetně chyb, které udělal v tomto kontextu SSSR. Nebo odstranit americké základny z území Sýrie, zvýšit hlas v současném informačním, dezinformačním, fake-news hluku, včetně alternativních faktů. Když to nepomůže, nezbude mu nic jiného, než porušit tradici, opustit roli matky, ochránce rodiny, a zaměnit ji mužskou rolí, lovce. Podporu změny taktiky Ruska nabídl nepřímo zástupce ČLR na Mnichovské konferenci, Wang I (pchin-jin Wang Yi, znaky 王毅; narozen 1953) sdělením, že Rusko a Čína společně doposud stabilizovaly mezinárodní situaci.

Prezident D.J.T jako obchodník to nebude mít lehké s nevolenými lídry EU a volenými prezidenty RF a ČLR. Obchod mezi USA a RF na téma boje s IS vylučuji. Jestliže máme společného nepřítele, tak není o čem jednat. Analog platí i pro sankce. Ty byly vyhlášeny jednostranně. Nemohou být proto ruským aktivem a předmětem jednání. Federalizace Ukrajiny jako výsledek obchodu Trumpa s Putinem, by představovala novodobou Jaltu. Zde však platí: nikdy nevstoupíš do téže řeky. Ukrajina by při takovém obchodu pravděpodobně zmizela z politické mapy světa. Komu by to posloužilo? Proto se pohřeb v Mnichově netýkal NATO. Evropské elity budou vynuceny USA podpořit NATO, a platit. Smrt NATO by totiž znamenala pro USA ztrátu kontroly nad politikou a trhem EU. Ztráta kontroly a NATO by umožnila atomové vyzbrojení SRN. To ale není v zájmu USA, ani Ruska, stejně jako velký válečný konflikt mezi nimi. Protože pravda a komunikace s ní představují vztah ke zkušenosti a historii, což neustále ignorujeme, musely být pravda, západ a pořádek v Mnichově pohřbeny. Válcováni fake-news, alternativnými fakty a kontrolou občanů bude ale pokračovat. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell, 21. 2. 2017