10.6.2018 08:29:43

Jan Campbell: O Číně, ČR a jiném

Původně jsem chtěl psát krátce a výlučně na tři česko – čínské témy: 1)  Ne široce veřejně medializovaný turnaj mladých čínských fotbalistů v rámci ne standartně organizovaného a (prý Slavií) financovaného fotbalového turnaje s finálem v neděli (10.6.2018) v areálu Slávie. 2) Ne veřejně medializovaná výstava produktů (a) čínských společností ve Varšavě – China Home Life 2018 (6 - 8.6.2018) s návštěvníky z ČR. 3) Ne medializovaný nedoceněný vývoj vztahu ČLR - RF a jeho vliv na zahraniční politiku ČR, pokud taková existuje.

Co se týče fotbalu, věřím, že pan Tvrdík sdělí podrobněji veřejnosti o úspěchu mladých fotbalistů, o výdajích na turnaj, a také o úkolech, které mu (snad) dalo nové čínské vedení CEFC. V ideálním případě by bylo dobré se dovědět, zda navrhl se očistit od různých podezření pomocí forenzního auditu. Ironický podtón mého očekávání a zvědavosti je založen na zkušenosti z odstraňování mocných z funkcí do zátiší, nebo do propasti, asijskými partnery: Zadá se, ideálně nesplnitelný nebo těžko splnitelný úkol, ne garantovatelný osobou dostávájací poslední šanci. Tím se stává osud osoby varováním pro druhé.

Co se týče China Home life 2018 ve Varšavě: Viděl jsem desítky Čechů, (návštěvníků, menších podnikatelů a obchodníků) a více než 30 velkých autobusů z Ukrajiny, Běloruska a dalších států 16+1, plných návštěvníků všeho druhu. Chci věřit, že existující česko - čínské komory (pánů Tvrdíka a Kohouta) sdělí veřejnosti, proč nepodporují akci (s několikaletou tradicí) a nespolupracují například s pražskou společností Governance institute s.r.o. a některými podobnými, angažujícími se v rozvoji vztahu ČR – ČLR. Proč svým konáním podporují podezření z monopolizace vztahu ČR  - ČLR svými organizacemi, a tím v podstatě způsobují škodu vztahu ČR - ČLR. Zmiňuji se o China Home Life 2018, protože jsem se účastnil na vlastní riziko a seznamoval se s částí nabídek (z celkového počtu cca 1.500 výrobců) bez závazku. Z časových důvodů jsem nemohl navšítivit přednášky (mimo jiné i o kulturních rozdílech). Zato ale jsem byl svědkem předání vyznamenání české firmě (KCP) a panu Antonínu Bernardovi za mnohaletou úspěšnou spolupráci (s ČLR) velvyslancem ČLR v Polsku, dalšími představiteli ČLR a Polska. Slavnostní večer s vyznamenáním, hudebním a pěveckým doprovodem se konal v aule Varšavského Institutu Biokybernetiky.

Co se týče nedoceněného vývoje vztahu mezi ČLR a RF, neočekávám od MZV a vlády ČR nic. Proto nebudu zklamán. V současném asymetrickém spojenectví s USA a NATO, ministr zahraničních věcí není potřeba. To indikuje mimo jiné i obsah sdělění o prvním česko – ruském dialogu v Praze (iniciovaném prezidenty Zemanem a Putinem). Sdělení obsahovalo popis témat netýkajících se aktuálních problémů, dříve přátelských, dnes nezpřátelených států a společností. Krátce: apolitický dialog prakticky nic neřešících představitelů organizací v době kolabující rusofobie u prezidenta Trumpa, nevyléčitelné hlouposti lobistů vojenského průmyslu a transformace mezinárodních vztahů bez standartní diplomacie, na základě síly a vyhrožování. K takovému dialogu říci více, v tomto okamžiku, nemohu. Vyslovuji pouze naději, že převzetí speciálního archivu (celkem 500 milionů spisů, každý se stovkami stránek) prezidentem Putinem (o čem jsem psal v květnu) a zveřejnění informací týkající se období 1930 – 1989, přinutí s pomocí historiků některé české a slovenské větrné kohouty a rusofoby odejít z politické scény dříve, než archivní fakta (která nemusí být pravdou) vyjdou na povrch, nebo bude pozdě. Změnu témat příspěvku způsobilo setkání s profesorem University of Pennsylvania. U něho (na univerzitě) dělal zkoušku syn prezidenta Trumpa. Profesor, dnes v důchodu, si přivydělává lekcemi v ČLR. Včera mne obohatil celou řadou osobních postřehů, hodnocením osobnosti prezidenta Trumpa, situací v klíčových sférách americké společnosti a popisem výzev USA, o kterých se nejenom v české kotlině ještě dlouho nebude psát. Rozhodl jsem se nerušit klid s krásným letním počasím bez spásonosných deštů v pozdním jaru. Proto věnuji příspěvek (ve dvou částech) několika událostem a příběhům spojených s ČLR. Mohou být zajímavé svým popsaným a částěčně pouze indikovaným obsahem v době naděje na vládu s důvěrou a svět bez velké války.

Čínský vliv Jihovýchodní Asii

Zabezpečení geopoliticky důležitého projektu obchodní cesty směrem na Západ zvané Jeden pás, Jedna stezka (OBOR) vyžaduje milardové investicena Sri Lanka, v Bangladesh, Maldivech a především v Pakistánu. Výsledkem strategických investic ČLR v těchto státech bude oslabení vlivu Indie v případě, že by Indie nechtěla spolupracovat s ČLR a začala vyvíjet příliš silný diplomatický tlak, například na Maldivy. O této problematice jsem se krátce zmínil v referátu na MPO 10.květan 2018. Příklad Nepálu, který intenzifikuje vztah s ČLR, kde volby vyhráli komunisté, a setkání šéfa indické diplomacie Gokhale s nepálským premiérem Khadga Prasad Oli (který nedávno navštívil Delhi) v přátelském tónu potvrzují moje tvrzení. Nevěřím v realizaci představitelného vydírání Nepálu (s premiérm Oli) Indií, (s premiérem Modi) pomocí projektů vodních elektráren (a odběru elektrické energie Indií pouze v případě, že elektrárny nebudou stavět číňané) již proto, že voda a energie, jako nedostatkové strategické zdroje budou nutit vlády k rychlejším a citlivějším reakcím vůči potenciálním vydíračům, nebo okupantům, než je toho schopná standartní diplomacie. 5x větší hospodářská síla ČLR a 3x větší vojenské výdaje ČLR než má Indie, přinutí Indii modifikovat svůj postoj k sousedům s cílem udržet si strategickou svobodu jednání ve vztahu k ČLR. Současně se bude Indie snažit nedostat se do otevřeného konfliktu s ČLR, vyřešit bez války pohraniční problematiku obou států a akceptovat OBOR.Indickou vládou formulované heslo Neighbourhood first, (v kontextu nejednotného postoje členů ASEAN k Indii), těsné vazby Indie na (dnes již rizikové) Japonsko, a rozhodnutí neopakovat nepochopitelnou koupi 36 hotových francouzských stíhaček Rafaele před dvěma roky indikují, že indická vláda pochopila různé reality doby, a že cílem vlády je zabezpečit mírové spolužití se sousedy.  

Pro doplnění připomínám, že 84% čínského energetického importu prochází Malakka Straits. Současně 90 % indického zahraničního obchodu se realizuje po moři. To znamená, že i ten nejmenší ze třech světových oceánů bude nejdůležitějším světa. Nevěřím, že se Indie bude opravdu snažit zastavit OBOR v Indickém oceánu. Podle China Tracker známého American Enterprise Institute dosáhla celková suma infrastrukturních investic v uvedeném regionu (od 2005 do 2016) cca 500 milliard USD. Investice budou mnohem větší, protože nezapočítávají výstavbu vojenské základny v Džibuti, a (nejenom) mnou předvídatelnou vojenskou základnu v přístavu Gwadar, konci pakistánsko – čínského koridoru Arabské moře – Himaláje.

Pakistán podle mého hodnocení není, a nebude v představitelné době schopný vydržet tlak ČLR. Jeho vazby na USA mu nepomohou zabránit výstavbě vojenské základny v Gwadar. Spolupráce v oblasti bezpečnosti mezi Washingtonem, Tokio, Delhi a Canberra (zvaná Quad) se po desetiletém spánku (této šípkové růženky) obnovila, evropští diplomaté se snaží dohnat ztracené pozice v Indii a v regionu. To i proto, že je dohání stín předvídatelné nepředvítalenosti prezidenta Trumpa. Jsem si jist, že odkazy na demokratické hodnoty a největší demokratický stát světa nebudou stačit k získání ztracených pozic a pochopení vojensko – politické komplexity pozemní (obchodní a vojenské) cesty v regionu, vyplývající z geopolitické analýzy Afganistánu, zblížení RF s Pakistánem a podpory vstupu Indie do Šanghajské Organizace Moskvou. Ignorování komplexity Centrální Asie (Kyrgyzstán, Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán a Tadžikistán), ve které očekávám probuzení nové Velké hry příští rok, (podobné té z 19. Století) může přiblížit den, kdy se Indický oceán bude nazývat obchodníky Čínským.

Dříve, než dojde k oficiálnímu, nebo neoficiálnímu přejmenování oceánu, prezident Trump vydělá na uzavřeném obchodu v Indonésii. Tam podepsala dceřiná společnost (čínské státní Metallurgical Corporation of China, MCC) smlouvu s indonéskou MNC Land. Jedná se o výstavbu ambiciózního tematického park - projektu v blízkosti hlavního města, Jakarta. Na projektu v hodnotě miliard USD se budou podílet aktiva prezidenta Trumpa: brandové značky hotelů, rezidencí a golfového hřiště.

Dříve, než dojde k medializaci a podrobnějšímu vysvětlení obsahu nám se prezentující Éry Si Ťin-pchinga(习近平)doporučuji se seznámit s esejem Jiang Shigong. Nevím, nakolik je vlivný pan Jiang, zda psal sám od sebe, nebo na zakázku. Jedno je ale jisté: Interpretace eseje Jiang Shigong 强世功 (narozen v 1967), která byla publikována v Guangzhou Open Times (开放时代) v lednu 2018 se mi jeví autoritativním svědectvím nové politické orthodoxie Si, novou interpretací moderní Čínské historie (všeobecně), a historie komunistické strany ČLR (specificky). Myšlenky prezidenta Si (sixiang 思想) jsou kulminací dlouhodobých historických procesů a filosofické uhlazenosti Si, vše s ohledem na dialektiku a praxi. Thought on Socialism with Chinese Characteristics for a New Era 习近平新时代中国特色社会主义思想, Jiang vysvětluje a obhajuje novou ideologickou super – konstrukcí, vybudovanou na materiálním základě čínského hospodářského systému posledních 40 let. Jiang používá inteligentní jazykové formulace s pronikající kritikou, definicí chyb a limitů liberálního demokratického systému. Současně nabízí srovnání důvodů pro dnes již historické akce KS a současnou legitimizaci KS ČLR. Vkrátce: Čína se postavila na odpor v době Mao, stala se bohatší pod vedením Deng Xiaoping 邓小平 (1904-1997), a dnes je silnou díky vedení Si. Jiang píše podrobně o historii čínské civilzace a historii komunistického hnutí, a dochází k vývodu: Současná ČLR obohacuje svět, tím i všechny civilizace. Pro čtenáře ovládající čínštinu přikládám: 终不渝坚持和发展马克思主义---人民网:  中国特色社会主义不是封闭的社会主义,社会主义建设取得的显著成就也不是关门搞建设的结果。但是,学习借鉴人类文明成果不等于照搬照抄,中国的发展没有复制西方的发展模式,没有重复西方的老路。诸如股份制、按生产要素分配、市场经济等,都不是西方的专利,而是人类社会发展实践中的产物,是发展经济的手段,既可以为资本主义所用,也可以为社会主义所用。更为重要的是,改革开放以来我国经济社会发展的每一项成就都是在马克思主义指导下取得的。实践证明,坚持和发展马克思主义是走中国道路的题中应有之义。--陈曙光为中央党校习近平新时代中国特色社会主义思想研究中心研究员)《人民日》( 20180514 07 版)Souhlasu netřeba.

….

O něčem jiném…(2.část -O Číně, ČR a jiném)

V Pekingu, National Center for the Performing Arts byla minulou sobotu a neděli představena produkce opery oslavující čínského laureáta Nobelovy ceny 2015, Jou-jou Tchu, v odborné literatuře je tato ženská osobnost známá pod Tu Youyou(narozená1930).Tu Youyou屠呦呦 je totiž první vědkyní z Číny, která obdržela Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství. Druhou polovinu Nobelovy ceny si rozdělili americko-irský parazitolog William C. Campbell a japonský biochemik Satoši Ómura. Byly oceněny jejich objevy na poli nové terapie parazitárních infekcí způsobených hlísticemi.

Tu vedla utajený program, který vyhlásil Mao 23. května 1967. Vytvořená vojenská Jednotka 523, ve které pracovalo cca 500 vědců, měla najít vhodné prostředky proti malárii. Pracovalo se na třech přístupech: 1) Zabránění samotné infekce (v podstatě přenosu nemoci komáry). 2) Soustředění se na syntetické sloučeniny, tedy postupy západní medicíny. Číňané vyzkoušeli několik desítek tisíc západních postupů. Bez úspěchu. Úspěch se nedostavil ani u podobného programu v USA. 3) Hledání vhodného prostředku v tradiční čínské medicíně. Zjistit a dokázat, zda se pomocí čínské medicíny dá snížit počet umírajících na malárii. Řešení úkolu umožnila znalost textu 1. 600 let starých zápisů, sepsaných Ke Chungem v roce 340 a nazvaných Příručka receptů pro akutní léčbu. Text uváděl, že by se pelyněk roční(Artemisia annua) měl louhovat za studena. V daném případě to bylo 35°C. Následné laboratorní testy látky z pelyňku dokázaly ekologickou, efektivní a ekonomickou funkci na zvířatech. Prvním lidským pokusným subjektem byla sama vědkyně Tu. Její odvaha nepomohla se vyhnout represím Velké kulturní revoluce. Zato výsledek její práce přežil revoluci vytvořením a aplikací léku artemisinin (čínsky Qinghaosu 青蒿素) a dokázal, čeho je schopná čínská medicína a ČLR. Artemisinin je účinný (prokazatelně) proti Plasmodium falciparum a dalším druhům plasmodií. Je dnes používán především v Africe při léčbě malárie. Statistiky uvádějí, že se díky objevu a aplikaci léku snížil počet úmrtí na malárii za posledních 15 let až o 50%.

Připomínám tuto skutečnost kvůli trvajícímu brojení (neochotných se vážně seznámit s tradiční čínskou medicínou) a boji (farmaceutických lobijistů a zástupců výjmečnosti zápaní medicíny) proti čínské medicíně (v české kotlině), kvůli schopnosti vědce riskovat svůj život za myšlenku a důkaz její oprávněnosti, a v neposlední řadě jako důkaz, čeho je ČLR schopná při jasně definovaném úkolu. Nemluvě již o skutečnosti, že k epochálnímu objevu není potřeba Ersamus, Scopus a podobné umělé, byrokraty vytvořené produkty.

Tu Youyou během své profesní dráhy nikdy neuskutečnila zahraniční studijní pobyt, neprováděla výzkum mimo rodnou zemi a obdržela 1987 – Albert Einstein World Science Prize, 2011 – GlaxoSmithKline Outstanding Achievement Award in Life Science, 2011 – prestižní Albert Lasker Award for Clinical Medical Research, 2015 – Warren Alpert Foundation Prize a 2015 – Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství.

Aby toho nebylo málo o čínské historii: Ian Johnson psal v pátečním vydání New York Times o 2.300 let starém čínském rukopisu zvaném Chu Silk Manuscript, který dnes vlastní Arthur M. Sackler Foundation. Proč se zmiňuji o rukopisu?

Uvedu tři subjektivně vybrané důvody: 1) Jeden čínský vědec napsal knihu, ve které dokazuje původ a odyseu rukopisu. 2) Vláda ČLR požaduje vydání rukopisu Chu Silk Manuscript. 3) Historka, která popisuje praktiky sběratelů historických důkazů a umění, je aktuální. Krádeže artefaktů v Iráku, Sýrii a jinde ve světě, v průběhu invazí a bojů v páru s absencí etiky a morálky ziskuchtivých dokazují další typ barbartsví současné doby.

Johnson v eseji mimo jiné píše: The 440-page study traces the provenance from tomb raiders who discovered it during World War II, to an antiques dealer whose wife and daughter died fleeing Japanese troops, to American spies who smuggled it out of China and finally to several museums and foundations in the United States...

Rukopis představuje specifický zájem vlády ČLR, protože se vztahuje ke kritickému období formování Konfucianismu, Taoismu a k popisu Bohů, kteří byli v té době uctíváni. Význam a ironie samotného příběhu, článku a vlastnictví rukopisu pro nás, nejenom v Evropě tkví v tom, že rodina Sacklerů, zakladatel nadace Arthur M. Sackler Foundation,vlastnila společnost Purdue Pharma.

Purdue Pharma byla založená 1892 v New Yorku. Prodávala agresivně Oxykodon, znám také jako OxyContin.Tento narkotický lék (proti bolesti) se připravuje chemicky z jistých složek opia. Opium a Opiové války představují bolestivé téma pro ČLR. Oxykodon byl poprvé vyroben v roce 1906 v Německu. Sílou účinku spadá mezi silný morfin a slabý kodein, včetně typických euforických efektů na náladu. Oxykodon se stal (po boku vicodinu, ritalinu a adderallu) zneužívanou omamnou drogou, především u teenagerů v USA. Během několika minut po použití se rozvíjí netečný stav otupělosti, vzniká silná závislost a hrozí snadné předávkování.Díky tlaku Purdue Pharma na lékaře, agresivnímu marketingu, prodeji, ziskuchtivosti a amorálnosti části lékařů a společnosti Purdue Pharma se stal OxyContin blockbuster drogou. Jestliže byl obrat společnosti v roce 2007 několik milionů USD, to byl již v roce 2016 minimálně 31 miliard USD, v roce 2017 více než 35 milirad USD.

Se společností Purdue Pharma a drogou OxyContin je také spojen největší farmaceutický skandál v historii USA. Byl popsán v USA Today, Sue Lindsey, (May 11, 2007) OxyContin Maker, Execs Guilty of Deceit, New York Times, Barry Meier, (May 11, 2007) In Guilty Plea, OxyContin Maker to Pay $600 Million, domain-b.com : Purdue Pharma fined $634 million for OxyContin deaths; executives punished. www.domain-b.com. July 22, 2007, a v mnoha dalších mediích. Nevím, zda se referovalo, a jestliže ano, jak a v jakém rozsahu se referovalo o skandálu a léku v ČR.

In May 2007, the company pleaded guilty to misleading the public about Oxycontin's risk of addiction and agreed to pay US$600 million in one of the largest pharmaceutical settlements in U.S. history. The company's president (Michael Friedman), top lawyer (Howard R. Udell) and former chief medical officer (Paul D. Goldenheim) pleaded guilty as individuals to misbranding charges, a criminal violation and agreed to pay a total of US$34.5 million in fines. Friedman, Udell and Goldenheim agreed to pay US$19 million, US$8 million and US$7.5 million, respectively. In addition three top executives were charged with a felony and sentenced to 400 hours of community service in drug treatment programs…..In May 2018, with 16 lawsuits by U.S. states and Puerto Rico already filed, six additional states - Florida, Nevada, North Carolina, North Dakota, Tennessee and Texas - also filed lawsuits charging deceptive marketing practices. Furthermore, three other states - California, Massachusetts and New York - have lawsuits in the works.

Text příspěvku a pohled na dnešní tradiční fotografii z G7 v kanadském La Malbaie v SZ, na které se všichni účastníci G7, včetně předčasně odcestovaného prezidenta Trumpa smějí v době a atmosféře na G7 nedávající důvod se smát (kromě úsměvu sami nad sebou), mi po přečtení připomíná pravdivost klasického řeckého rčení: Člověk je (chcete, nechcete) družný (společenský) živý organismus, který nemá rád samotu. Souhlasu netřeba.

 

Jan Campbell, 9. 6. 2018