25.9.2020 13:56:47

Evropa bojuje za liberální jednomyslnost a demokratickou totalitu. Názor

Predsedkyňa Európskej komisie
Predsedkyňa Európskej komisie
(foto: © REUTERS/Yves Herman)


Nová studená válka, kterou de facto již vyhlásil Západ, vstupuje do naprosto nové fáze, ve které protiruskou rétoriku doprovázejí výzvy k pronásledování vlastních jinak smýšlejících, jejichž názory odporují oficiální ideologii. A podle vývoje situace zjišťujeme, že Rusko již není hlavním terčem všech těchto protiruských útoků a sankcí. (Sputnik)



Zdálo by se, že poslední rezoluce Evropského parlamentu obsahující dokonce požadavek změny ruské ústavy, jsou dostatečně tvrdé. V projevu, který pronesla z tribuny stejné instituce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, však zazněla jedna připomínka ohledně Ruska, ale jaká! Přímo vyhrožuje „těm, kdo hájí těsnější vztahy s Ruskem“. Takže to není vlastně adresováno Moskvě, ale spíše státům a zvlášť politickým skupinám v samotné EU, které si ještě dovolují věřit ve zdravější přístup Bruselu k zahraniční politice. Bývalá ministryně obrany SRN tím varuje evropskou opozici: „Jdeme po vás.“

Přičemž západní média vyzdvihla z této dlouhé „trůnní řeči“ pouze tuto krátkou pasáž o Rusku jako hlavní téma, a tuto větu dala jako titulek na první stránky:

„Vůdkyně EU varuje před styky s Ruskem.“

Tato teze má být zřejmě vyslyšena všemi, koho stejná média pravidelně označují za „užitečné idioty Kremlu“.

Nejsou žádné pochybnosti ohledně toho, že prudké zpřísnění vztahu vůči vnitřní opozici není reakce na skandál kolem „berlínského pacienta“, jak ujišťují někteří evropští politici. Je to spíš reakce na masové skandování Putin! Putin! u zdí ruské ambasády v Berlíně. Je to strach z pravdy, která, jak vysvitlo, se těší stále většímu respektu v samotném Německu.

Na tento „problém“ poukázal v těchto dnech německý list Süddeutsche Zeitung. Citujeme: „Vliv ruských státních médií v Německu, kde otrava Navalného vyvolala mnoho sporů, je velký. Příspěvky RT Deutsch, německé redakce státní televize, jsou velmi populární: podle dat ECBC (pozn. Evropská služba zahraničních vztahů) jsou na druhém místě podle počtu citování na sociálních sítích v Německu.“

Autoři Süddeutsche Zeitung nejsou s to se zamyslet nad tím, proč je tomu tak, a také proč v posledních letech prudce klesá popularita německých novin. Podle jejich mínění je hlavním cílem ruských médií v Evropě „vsugerovat pochybnosti“ evropské veřejnosti. Ale odkdy se západní novináři domnívají, že existence pochybností je něčím špatným a nebezpečným? Vždyť demokratická Evropa vždy odsuzovala (aspoň slovy) totalitu a oficiální jednomyslnost. Ale dnes se západní novináři a politici upřímně diví tomu, proč jejich spoluobčané pátrají ve snaze najít aspoň nějaký smysl ve zprávách o „otravách“ a „vměšování se“ po zdravé alternativě místních novin a televizí, které bez žádné kritické analýzy zveřejňují jenom „jedině správnou“ verzi, kterou dostaly shora.

A netýká se to jenom Německa. Ve všech evropských zemích probíhají diskuse o tom, proč je „proruský názor“ tolik populární v internetových médiích a na sociálních sítích. Český expert Jan Šír to například vysvětluje „nepřipraveností“ novinářů.

Potřebují pouze „správnou orientaci“, když nebudou nazývat donbaské povstalce „separatisty“, ale „ruská armáda“, hned se dostaví potřebný výsledek. Nikoho ale nezajímá, že tam ruskou armádu nikdo za celá tato léta neobjevil! Hlavní je vnutit čtenářům „jasný“ obraz, který nepřipouští pochybnosti a dvojí interpretaci. Za tímto účelem je podle Šíra třeba zvát do televizních studií jenom „správné“ experty, kteří si nedovolí (jaká hrůza!) pochybovat o „zájmu ruského režimu na otravě Navalného a o tom, že k otravě došlo pomocí Novičoku“.

Ale cožpak si Šír a jemu podobní experti neuvědomují, že každý zdravě smýšlející člověk, který si přečte ve všech novinách bez výjimky zprávy o ruských „okupantech“ anebo o „traviči Putinovi“, se nepokusí vyhledat potvrzení těchto senzačních „faktů“. A když nenajde v novinách nic, určitě se obrátí na alternativní zdroje. Vlastně právě tím (a nikoli intrikami domácích nepřátel) se vysvětluje popularita ruských masmédií v Evropě. Umožňují totiž aspoň se podívat na věci z různých hledisek a učinit vlastní závěry. Právě toho se obávají západní experti posedlí bojem s Ruskem a vykořeněním jiného smyšlení v samotné Evropě.

Uvedeme ještě jeden čerstvý příklad této posedlosti. Jsou to municipální volby v řadě italských regionů, jež se konaly minulý týden. Mainstreamová média vystrašená eventuálním vítězstvím opoziční Ligy, která tíhne k pravému křídlu, v tradičně „rudém“ Toskánsku znovu použila protiruskou kartu: připomněla již zastaralou historku o „financování z Ruska“. Hlavní důkaz byl následující: jistý majitel elektrické firmy kdysi spojený s Ligou ruskou ženu a … převáděl jí peníze do Ruska. I když podobný „skandál“ vyvrací obvinění proti Lize, vždyť peníze jdou do Ruska a nikoli naopak. Jenže čtenáře je třeba v každém případě přesvědčit o stycích opozice s Kremlem a není důležité, jestli je v tom nějaká logika.

Prohlášení vůdce Ligy Salviniho, že za celá tato léta nikdo u něj nenašel „ani rubl, ani matrjošky“, absolutně nezajímají liberální italská média a bruselské politiky. Jeden z ideologů a hlavních hlásných trub evropských liberálů GuyVerchofstadt Salviniho na zasedání Evropského parlamentu obvinil z toho, že dostal „peníze od Putina“.

„Osobně považuji za skandální fakt, že tito lidé, kteří se nás pokoušejí učit, dostávají peníze na zničení Evropské unie,“ prohlásil bývalý belgický premiér.

V tom vlastně spočívá podstata „obvinění“ proti domácí opozici bez ohledu na to, jestli je proruská, má nějaké styky s Moskvou anebo ne. Hlavní je ji umlčet. Co může odpovědět oponent, když mu do očí řeknou, že někdo z jeho stoupenců má ruskou ženu nebo matrjošku na polici? Je to způsob dávno vyzkoušený v celé řadě evropských zemí.

V tom je smysl nezastřených vyhrůžek na adresu oponentů z úst nové evropské „železné lady“ Ursuly von der Leyenové. Studená válka není možná bez „honu na čarodějnice“. Evropa nehodlá brát v této válce zajatce, hrozí totální čistkou všem, koho označí za „pátou kolonu“. A je to pouze začátek.


Vladimir Kornilov (Sputnik)